Vypadá to, že můj recept na jogurt se asi dostal mezi top ten nejsledovanějších článků na HIVE za tento týden.

Jak se to stalo?

Na facebooku, ve skupině o automatických pekárnách se čas od času objevují požadavky na to, jak v pekárně dělat jogurt. Napadlo by vás někdy dělat jogurt v pekárně? Mě to připadá jako vařit chleba v papiňáku :) Nicméně jsem milým kuchařinkám nabídl odkaz na to, jak dělám jogurt já (bez pekárny), a asi to začalo žít vlastním životem.

No ale co se týká toho vařeného chleba...

Říká se, že někdy v 18. století, během válek o rakouské dědictví, byl jeden rakouský dělostřelecký regiment zrovna v poli. Vojáci zrovna odpočívali mezi bitvami, kuchaři vařili v kotlích guláš a v polní pekárně k tomu chtěli péct chleba. Na rozkvetlé louce bzučely včely, motýli se třepotali nad květinami...

Možná to byla zbloudilá kule z kanónu, možná to byla nehoda typu "když jsem čistil zbraň, náhodou vyšla rána", ale stalo se, že kdosi milým kuchařům pobořil pec.

Takže máte kotel guláše, pět set hladových vojáků a dvě stě padesát šišek syrového vykynutého těsta, které není v čem upéct. Prekérní situace.

Naštěstí hlavní kuchař byl Čech. A na rozdíl od Němců (včetně Rakušáků), kteří mají v krvi ordnung, Češi mají smysl pro improvizaci. Takže dotyčný kuchař nechal roztopit oheň pod kotlem a syrové veky, určené k pečení, prostě uvařil. Hladový voják sní všechno... A tak prý vznikly klasické české knedlíky.

Nevím, nakolik je tato historka pravdivá. Nejspíš je to nějaká urban legend. Ale... proč by to tak nemohlo být?

Česká kuchyně bez knedlíků je jako baletka bez nohy.

• cesky
• food
• cooking
• dumpling